Dnes se společně podíváme na jedno z nejkontroverznějších témat světa financí. Životní pojištění.
Tento produkt odedávna vzbuzuje mnoho protichůdných emocí, tak trochu „Mít či nemít?“
Je to dobrý sluha, ale může se stát i zlým pánem. I díky tomu a zejména díky jeho neznalosti, má životní pojištění nálepku zvěstovatele špatného jména finančního poradenství.
K čemu má tedy životní pojištění sloužit, a kdy vám může skutečně pomoci?
Třeba i vy si kladete otázku: „Proč bych si měl sjednávat životní pojištění?“, kdy si vzápětí odpovíte: „Vložené prostředky se mi již nevrátí, pojištěný být nepotřebuji“ apod.
A proto pro vás máme dvě užitečné funkce, které mohou životní pojištění dobře definovat:
- Pokud se v životě přihodí nahodilá, neočekávaná událost, kdy budete nuceni být ekonomicky méně aktivní či neaktivní a váš příjem se tak sníží, či nebude žádný, avšak provozní náklady zůstanou stejné, či se ještě zvýší, pak tento rozdíl pokryje právě životní pojistka.
- Pokud existují finanční závazky (hypotéka, úvěr), pak životní pojištění má sloužit, právě při snížení či výpadku příjmu, ke splacení tohoto závazku, či k dokrytí jeho splátek.
A v těchto výše uvedených definicích vám životní pojištění poslouží opravdu na jedničku.
Jelikož však nic není zadarmo, a co je zdarma bývá bezcenné, nabízí se zde otázka ceny. A ceny vs. kvality.
Každý hledíme na hodnotu pořizovaných statků, a přejeme si mít za co nejlepší peníz hodně muziky. Podmínky i cena se stanovují dopředu. V praxi se tedy ponejvíc zaměřujeme na správné nastavení služby. Hovoříme o tom, jak by v ideálním světě měla být životní pojistka nastavena, aby pokryla vše, co pokrýt má. Píšu v ideálním, jelikož „dokonale“ nastavené životní pojištění by už tak dokonalé nebylo, pokud by měsíční pojistné převýšilo finanční možnosti klienta. Proto si se zájemcem o pojištění stanovujeme i rozpočet a bavíme se o opravdu důležitých funkcích pojistky tak, aby pojistka nepřekročila své „pravomoci“ a nezačala nám nad únosnou míru ujídat z talíře rodinných financí.
Co je tedy konkrétně možné si ve smlouvě standardně pojistit a připojistit?
- Smrt nemocí či úrazem
- Invalidita I., II., III.st. nemocí či úrazem
- Závažná onemocnění
- Trvalé následky úrazu s progresí
- Pracovní neschopnost nemocí či úrazem
- Denní odškodné úrazem
- Hospitalizace nemocí či úrazem
U některých připojištění je možné si vybrat variantu plnění (nemoc, úraz či obojí). Statistika je možná nuda, avšak věděli jste, že dle dostupných dat, je poměr vzniku pojistných událostí u velkých rizik více než 90 % ve prospěch nemoci? Pojištění nemoci proto hraje klíčovou roli. Mít pojištěny jen úrazy je sice finančně méně nákladné, ale pojistka nám poté mnoho nevyřeší a stane se spíše neužitečným finančním nástrojem.
Pojištění by se mělo vztahovat především na dospělé osoby, živitele domácnosti. Připojistit děti ve smlouvě je poté snadné.
Základem pojistky by mělo být pojištění úmrtí v případě, kdy má klient rodinu a výpadkem jeho příjmu by rodině vznikla propast při hrazení výdajů. Dále jsou klíčová připojištění velkých rizik, tj. invalidity, závažných onemocnění a trvalých následků úrazu. A to proto, že mají za úkol vyřešit mnohdy složité zdravotní komplikace či omezení, při kterých pojištěný přichází o nezanedbatelnou část svého příjmu.
Ostatní připojištění zpravidla vykrývají náklady s nižším finančním dopadem, nicméně jsou také v určitých případech důležitá. Za zmínku stojí riziko pracovní neschopnost, kdy je pojištěný příkladně v delší pracovní neschopnosti a vznikne tak propad příjmů potřebných k chodu rodiny či splátkám úvěru.
Vyvážené nastavení životní pojistky je z logiky věci naprosto individuální záležitostí. Poradce je zájemci průvodcem, může mu poskytnout cenné zkušenosti a informace z praxe, důležité pro jeho rozhodování. I v případě, kdy se klientova životní či finanční situace výrazně změní, by se mělo jednat o aktualizaci pojištění. Určitě není přínosné očekávat, že po sjednání smlouvy bude pojištění správně plnit svou funkci několik desítek let. Zkrátka životní pojištění je produkt „na míru“. Je to živý organismus, se kterým je dobré v průběhu času pracovat. K tomu ostatně dobře slouží občasné schůzky klienta s jeho poradcem. Jejich vzájemné poznání se a dlouhodobá spolupráce.
Z výše uvedeného vyplývá, že není úplně vhodné, aby si člověk životní pojištění sám „naklikal“ na internetu.
S jakými typy pojištění jste se mohli setkat?
Kapitálové životní pojištění (KŽP) – pro případ smrti nebo dožití. S možností přidání dalších připojištění. V kombinaci s rezervotvornou složkou, kdy smlouva garantuje minimální roční zhodnocení finančních prostředků (tzv. TÚM = Technická úroková míra).
Toto pojištění se hojně sjednávalo v minulosti. Výše TÚM byla na dnešní dobu nadstandardní. Tedy z hlediska tvorby kapitálu, z našeho pohledu, by mohlo být zajímavé pojistku vzhledem ke zhodnocení skutečně držet „až do konce“. To už se tolik nedá říct o jednotlivých připojištěních, které nemívají takový rozsah jako novodobé pojistky, o jejich ceně ani nemluvě.
Pokud máte KŽP, je opět individuální záležitostí, zda ji nadále držet v „tomto znění“ či nikoliv. Protože zde do věci vstupuje několik faktorů – nastavení jednotlivých připojištění, Vaše investiční očekávání a jiné investiční možnosti, o to víc i s přihlédnutím k aktuální inflaci. Navíc výše TÚM se mohla při případné úpravě smlouvy v čase změnit. V tomto článku není prostor na konkrétní detaily, nicméně dobrá zpráva je, že možností, co lze s KŽP udělat, je více. Přičemž stávající TÚM může být zachována.
Úrazové pojištění – jak už z názvu vyplývá, toto pojištění se vztahuje skutečně jen na situace, které vznikly následkem úrazu. Jakkoliv tedy finančně kompenzují úrazy, nemoci, které jsou při pojistných událostech statisticky častější, neřeší.
Investiční životní pojištění (IŽP) – právě toto je kontroverzní téma. Achillova pata finančního poradenství. Proč? Právě kvůli investování, které toto pojištění umožňuje. Je holý fakt, že mnoho klientů historicky přišlo v IŽP o mnoho peněz. Dle našich zkušeností je to právě IŽP, které u Čechů způsobilo „ve své době“ fatální nedůvěru ve finanční poradenství.
Opět si to však musíme rozdělit, protože IŽP samo o sobě může klientovi velmi dobře posloužit. Jedna věc jsou totiž připojištění, druhá věc je investování.
Stran nastavení jednotlivých připojištění se jedná o produkt, který historicky, a i nyní, nabízí klientovi kvalitní pojistnou ochranu. Jednotlivá rizika se dají průběžně přidávat, odebírat či aktualizovat na novější pojistné tarify.
Stran investic je to už horší. Když to vezmeme velmi zjednodušeně, pak lze říct, že investovat skrze IŽP je zpravidla lepší variantou nežli využívat spoření bankovních produktů. Nehledě na fakt, že klient své prostředky neutratí, ale někam si je uloží. Ale to je asi tak vše, co je na tom pozitivní.
Investovat skrze IŽP má totiž několik nevýhod. Jsou to především vysoké počáteční náklady, nehledě na další průběžné náklady. Pojišťovna klientovi peníze investuje skrze různé otevřené podílové fondy, které mají nějaký výnos. Tento výnos však není připisován klientovi celý. Likvidita (tj. dostupnost finančních prostředků) je relativně nízká. Při dřívějším ukončení pojistky klient nemusí obdržet veškerou aktuální hodnotu svých finančních prostředků, tj. bývá zde určitá forma „srážky“.
Je pravdou, že existují lidé, kteří rezervotvorné složky v rámci IŽP využívají kvůli daňovým odpočtům. Ve světle zkušeností se k této věci stavíme tak, že odpočtů v IŽP nevyužíváme, nicméně to už zabíháme do velkých detailů, na které v tomto článku není prostor. Proto lze tyto věci probrat individuálně.
Specifickou záležitostí v IŽP jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnanci. Zaměstnavatel má možnost přispívat svému zaměstnanci do IŽP nebo do Penzijního připojištění či Doplňkového penzijního spoření. Pokud si zaměstnavatel vybere jako jedinou možnost příspěvek do IŽP, pak v tomto případě je žádoucí tento příspěvek využít a skrze IŽP tak skutečně investovat. Důvod je ten, že zaměstnavatel má z takových příspěvků daňové výhody. A pokud by příspěvku zaměstnavatele zaměstnanec nevyužil, do výplaty mu tyto peníze zaměstnavatel nevyplatí. Proto je v tomto specifickém případě vhodné těchto příspěvku skrze IŽP využít.
Rizikové životní pojištění (RŽP) – novodobější, stále preferovanější a stran pojistného (měsíční platby za pojištění) ve srovnání s IŽP mnohdy, ne však vždy, levnější produkt. Jedná se čistě o pojištění, které nabízí kvalitní pojistnou ochranu, tj. smlouva neumožňuje zhodnocování finančních prostředků. RŽP tak jednoznačně plní svou funkci, kterou je právě pojištění. Odpadají zde proto veškeré „ale“ ohledně investování.
Sečteno, podtrženo, klient využívá kvalitní pojistný produkt. A ke zhodnocování svých peněz využívá jiných produktů, tedy investic. Takto jednoduché to je.
Důležité je však na závěr ještě dodat, že RŽP si není možné, na rozdíl od IŽP či KŽP, odečítat z daňového základu.
Takže takto se to se životním pojištěním má. A to se bez obalu dozvíte právě u nás, ve FERvivo.
Chtěli byste zkonzultovat nastavení svého životního pojištění? Nebo uvažujete o novém?